Celer má dlouhou vegetační dobu, začněte s jeho předpěstováním již nyní

Celer vonný, latinsky Apium graveolens je jedna z nejaromatičtějších zelenin vůbec. Český název celer, pochází z německého Zeller a u nás se ujal až ve druhé polovině 19. století, před tím byl nazýván opichem. Celer bulvový má vegetační dobu až 270 dní, řapíkatý o měsíc kratší a naťový o dva měsíce, pokud si sazenice předpěstováváte sami, je nejvyšší čas na jeho výsev. Na klíčení semenům stačí teplota okolo 15 °C (vyklíčí do měsíce, při 20 °C vyklíčí do týdne).

Vybrat si můžeme z více variant:

Celer bulvový  
Je teplomilný, a má vysoké nároky na živiny i častou zálivku. Na rozdíl od některých jiných zelenin vyžaduje vydatné hnojení, nejlépe chlévským hnojem či kompostem. Během vegetace řada pěstitelů doporučuje i přihnojování průmyslovými hnojivy. Předpěstované sazenice vysazujeme na připravené záhony raději až po zmrzlých (jsou choulostivé na chlad) do sponu 30x40 cm. Vydatně ho během vegetace zaléváme, nesmí být však přemokřený. V průběhu vegetace odstraňujeme zvadlé spodní listy a odřezáváme kořínky, které z bulvy vyrůstají  nad povrchem půdy. Bulvy bude možné sklízet přibližně za 200 dní od vysazení. Ze záhonů, ho sklízíme před příchodem mrazíků - listy odkroutíme, můžeme je usušit, kořeny zakrátíme a bulvy pak uskladníme jako jinou kořenovou zeleninu. Často bývají rostliny napadány houbovou nemocí tzv. septoriózou listů, proti ní je preventivně ošetřujeme. Tam kde se tato choroba vyskytla, je možno celer vysadit až po čtyřech letech.

Celer naťový
Nať má jemnější chuť než bulvový celer, navíc obsahuje ještě více vitamínů a minerálních látek. Pěstujeme ho podobně jako bulvový, ale jeho nároky na výživu jsou menší, snese i záhony 2. trati. V kuchyni nám poslouží jako zelenina i koření zároveň. Vyryté rostliny můžeme i rychlit v kořenáčích, ale pod přikrývkou ze slámy či chvojí obvykle bez problémů přezimuje a brzy na jaře obrazí. Sklízíme průběžně během vegetace.

Celer řapíkatý
Konzumují se široké, křehké, dužnaté řapíky listů, s velmi jemnou, zajímavou chutí a vůní. Na výživu je stejně náročný jako bulvový celer. Lépe se mu bude dařit v teplejším klimatu. Sazenice vysazujeme koncem května do sponu 50x50 cm. Dobře vyvinuté listy odřezáváme (neodtrháváme je), konzumní částí jsou jen řapíky. Současné odrůdy jsou tzv. samobělicí, již se nemusejí bělit jako u odrůd starších.

Jak nať, tak i dužnina bulev obsahují mnoho důležitých látek, jako jsou bílkoviny, vitaminy B1, B2, PP, významné množství vitaminu C, i řadu minerálních látek.  Jsou zde také silice s obsahem apiolu, a myristicinu, flavonoidy a další léčivé látky, díky nimž se celer uplatňuje i v čajích s močopudnými účinky, podporuje trávení a tiší bolesti. Je vhodný při dietě, neboť tělu dodá mnoho důležitých látek, ale minimum kalorií.

V kuchyni používáme syrový bulvový celer do salátů či pomazánek, tato kombinace je častá například ve výborné francouzské kuchyni. Vařený celer by neměl chybět v masových polévkách, omáčkách, můžeme ho i smažit jako řízky, zapékat se sýrem, dobrý je i naložený ve sladkokyselém nálevu.

"