Je tady čas tykví
S přicházejícím podzimem je jen málokterá zelenina spjata více než tykve. Nastal čas jejich sklizně. Tykev má hodně variet, z těch nejznámějších jsou to například dýně, cukety, nebo patizony. Dýně je vlastně lidový název pro tykev velkoplodou. Jsou výtečnou zeleninou a jejich pěstování není příliš složité.
Rozhodnete-li se tykve pěstovat, potřebujete dostatek prostoru a půdu, která obsahuje větší množství živin. Dýně rozhodně pravidelně přihnojujte. Tykve se nebojte vysadit přímo do záhonu, rozhodně jim bude dařit lépe, než pokud byste je předpěstovávali v truhlících. Díky svému rozvinutému kořenovému systému si dokážou vyhledat vláhu hluboko v zemi. Přesto budou za zálivku vděčné, zejména při vyšších teplotách.
Tykev obecná
Členíme ji na několik variet, vzhledem k velkým rozdílům plodů:
- Cucurbita pepo, varieta giromontiina – cukety,
- Cucurbita pepo, varieta patissonina – patizony,
- Cucurbita pepo, varieta oleifera – tykev (dýně) olejná
Cukety netvoří dlouhé šlahouny, vzhledem připomínají spíše velký keř. Cuketa vznikla šlechtěním v Itálii. Plody mívají většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomínají silnou okurku. Povrch plně zralé cukety je hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.
Tykev olejná
Pěstuje se zejména pro olejnatá semena. Ta obsahují také vysoké množství bílkovin. Dýňový olej, který se ze semen lisuje, je specialitou rakouského Štýrska. Semena se nemusí loupat, šlechtěním byla zbavena tvrdé slupky. Z odrůd jmenujme např. ""Apetit"", ""Eso"", ""Olga"" – je vhodná i k přímé konzumaci, pražení i k lisování oleje, ""Opavská"".
Tykev velkoplodá
Zvaná také dýně obrovská, tykev největší nebo tykev obrovská. Pochází pravděpodobně z Peru, kde se pěstovala již kolem roku 1200 př. n. l. Mezi nejznámější variety této tykve patří dýně hokkaido, ze které si můžeme připravit nejen lahodnou polévku. Při vhodném uskladnění dýně hokkaido vydrží klidně i rok.
