Pěstování zeleniny v zimě? Jde to!
Pěstovat zeleninu v zimě není žádný problém, pokud vyberete ty správné druhy. Mrazům odolávají především vytrvalé zeleniny, ale i některé dvouleté, jejichž hlízy a kořeny schované pod zemí přežijí zimu a na jaře znovu obrazí. Cibuloviny jsou většinou také mrazuvzdorné. Otužilci k pohledání jsou například kadeřávek a růžičková kapusta.
V období kdy není zem ani zmrzlá ani rozbahněná můžeme ještě na podzim vysít tyto druhy:
➔ mrkev
➔ petržel kořenovou i naťovou
➔ pastiňák
➔ cibuli, šalotku
➔ zimní odrůdy česneku, paličáku i nepaličáku
➔ ozimé odrůdy košťálovin
➔ přezimující špičaté zelí
Proti holomrazům musíme i tyto druhy chránit, a to nastýlkou z listí nebo chvojí. Kapusta hlávková i růžičková snese mráz –12 °C, ale pouze pokud jsou sazenice dostatečně vyzrálé.
Růžičková kapusta snáší špatně velké tepelné rozdíly, při častém střídání mrazů a prudkého oteplení ji tedy raději sklidíme už v prosinci, jinak ji můžeme nechat na záhoně třeba až do února. Celou rostlinu můžeme vyrýt i s kořeny, založit ji do hlubokého pařeniště a uchovat ji tak déle.
Špenát snáší teploty pod bodem mrazu jen v určitém úseku vegetačního období. Sklízíme ho postupným otrháváním listů nebo vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů a to za suchého počasí (mokré listy se snadno zapaří a rychle vadnou). Abychom ochránili zbylé rostlinky zem znovu zakryjeme.
- Můžeme sklízet postupně od podzimu až do jara. Je vhodné nakopčit k němu zeminu, aby byla co nejdelší vybělená, křehká a lahodná část.
Pozor! Letní odrůdy mrazuvzdorné nejsou.
- Lahodné křehké kořeny vydrží na záhonu bez problému do jara, kdy je jejich chuť ještě lepší. Zvláštní péči nepotřebují, jen při vyrývání je nutné použít nejlépe rycí vidle, jelikož kořeny bývají dlouhé a opravdu křehké.
- Je vytrvalá rostlina odolná proti nízkým teplotám. Tvoří trsy s drobnějšími cibulkami. Množit ji lze semeny nebo dělením trsů. Sbíráme ji v průběhu celého roku, Zpracujeme i její nať. Není vhodná ke skladování.
