Morušovník je obrem mezi ovocnými stromy, potřebuje však teplo
Na našem území se moruše, pocházející původně z Asie, pěstují už po staletí. Na Moravě najdeme exempláře staré i pár stovek let. Od morušovníku bílého je odvozeno jméno bource morušového, z jehož zámotků se ve staré Číně naučili tkát překrásné látky.
V našich podmínkách lze z čeledi morušníkovitých pěstovat morušovník černý (Morus nigra), morušovník bílý (Morus alba) a morušovník červený (Morus rubra). Jsou to mohutné keře až stromy milující teplo, plodící, bílé, purpurové, nebo tmavě fialové plodenství − peckovičky. Moruše chutnají nasládle až sladkokysele, jsou zdravé a osvěžující - obsahují mnoho vitamínů, zejména vitamín C. Jejich konzumace pomáhá regulovat hladinu krevního cukru a mají celkově pročišťující účinky na organismus. Konzumovat je můžeme čerstvé nebo podobně jako jiné ovoce, např. ostružiny, zpracovat na víno, šťávu, kompoty, džem, a to i v kombinaci s jiným ovocem.
Morušovníkům se daří v teplých oblastech, u nás tedy zejména v těch, kde se pěstuje víno. Průměrná roční teplota by se měla pohybovat nad 8 °C. Může však růst i v o něco vyšších polohách pokud jim poskytnete vhodné podmínky - chráněné, výhřevné a slunné stanoviště. Stromy moruší hluboce a bohatě koření, dokážou si tedy vodu a živiny zabezpečit i z hlubších půdních vrstev, nejsou proto náročné na výživu. Půdy jim vyhovují výhřevné, dostatečně propustné. Na zamokřených a studených stanovištích nebudou prosperovat. Mezi svými kořeny nemají morušovníky rády cizí, ostatní dřeviny by tedy měly růst nejméně ve vzdálenosti pěti metrů. Půdu pod morušemi je vhodné zatravnit, aby spadané ovoce zůstalo čisté, v době zralosti totiž ze stromu opadává. Stromky začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce po vysazení. Větší úrody strom dosáhne po osmi až deseti letech. Úměrně s věkem stoupá i velikost úrody, a to na padesát až sto kilogramů ovoce. Sklizeň provádíme setřásáním nejlépe na nataženou plachtu.
Sazenice mladých roubovaných morušovníků sázíme na podzim nebo na jaře. Před vlastní výsadbou je lepší na pár hodin je namočit do odstáté vody a obvyklým způsobem vysadit k opěrnému kůlu. Sazenici dostatečně je zahrneme zeminou a první výhonky střechovitě zkrátíme. Stromům později ponecháváme volnější růst a korunu prosvětlujeme jen občas. Starší stromy již řez nepotřebují.
Do výše 10 m dorůstá morušovník černý. Má hustou, rozložitou a až 15 m širokou korunu, jeho tmavozelené listy jsou až 20 cm dlouhé. Hroznovité plodenství 2,5 cm dlouhé, tmavě fialové až černé barvy, je podobné ostružinám. Plody dozrávají v srpnu a září, chutnají příjemně sladkokysele. Roste pomaleji, než ostatní druhy moruší. Odolávají mrazům až do –30°.
Z morušovníků nejvyšší je morušovník bílý, dorůstá výšky až 18 m. Korunu vytváří kolem 10 m širokou, kulatou. Jeho plodenství jsou velká 2,5 cm, mají bílou až jemně narůžovělou barvu a chutnají nasládle, či spíše mdle. Plody dozrávají v červenci a srpnu. Vyhovuje mu spíše sušší stanoviště, nevadí mu větrná poloha. Mrazuvzdorný je až do –35°C.
Na rozdíl od bílého a černého morušovníku je morušovník červený dvoudomý, proto je nutné pěstovat samčí i samičí strom. Je podobného vzrůstu jako morušovník černý. Plodenství je až 3cm dlouhé a má tmavě purpurovou barvu, chutná sladce. Plody dozrávají v červenci a srpnu.
"
