Dýně – lze si vybírat z desítek druhů a všechny jsou jedlé

Dýně – lze si vybírat z desítek druhů a všechny jsou jedlé

Dýně obecná nebo také tykev obecná (cucurbita pepo) je zeleninou, která stejně jako okurky, melouny a cukety patří do čeledi tykvovitých. Je to jednoletá liána s velkými jednodomými květy žluté barvy, s nedělenými nebo dlanitě laločnatými listy a plodem je bobule, která může mít podle odrůdy různý tvar i zabarvení. Je charakteristická plazením nebo popínáním.

Na světě existují desítky druhů dýní, všechny jsou jedlé, dokonce i ty okrasné. Jedinou dýní, která se před tepelnou úpravou neloupe, je dýně - Hokkaido.

Nejchutnějšími jsou:

  • Hokkaido - u nás je známější červené Hokkaido, ale může být i ve verzi zelené, přezdívá se mu také kaštanová dýně. Plody váží až 2 kg. Zelená odrůda má plody o něco větší, více zploštělé a žebernaté, váží až 3 kg a mají sytě oranžovou dužinu.
  • Špagetová dýně - plody dosahují hmotnosti 1 – 3 k, protáhlého kulovitého tvaru a charakteristická je pro ně krémová, žlutá či oranžová barva. Když plod dozrává, slupka tvrdne, uvnitř však zůstává vláknitá dužnina, která po tepelné úpravě připomíná špagety.
  • Máslová dýně - náročná na teplo, ve střední Evropě se proto moc nepěstuje. Plody hruškovitého tvaru, většinu plodu tvoří dužnina a nikoliv semena.
  • Tykev muškátová - původem z jižního Mexika, má ráda teplo. Pěstuje se zejména na jihu Evropy, s výjimkou několika málo odrůd, které je možné pěstovat i ve střední Evropě. Plody jsou buclaté, nedozrálé mají sytě zelenou barvu, zatímco zralé pak krémovou až nahnědlou, oranžová dužina je velmi silná.
  • Goliáš – velkoplodá dýně s hladkou oranžovou slupkou, je velmi vhodná na zavařování, k výrobě džemů, ale hodí se i jako potrava pro domácí zvířata. Obsahuje velké množství vody, proto se nehodí ke skladování, protože by snadno uhnila. Plody se vyznačují vysokou hmotností (až 30 kg), proto je jejich sběr a následné zpracování poněkud náročné.

Okrasné dýně

Dají se také jíst, ale většinou s nimi bývá více práce než užitku. Jsou malé, hrubě strukturované a jejich dužina není příliš bohatá. Jsou k dostání v různých barvách, tvarech a velikostech – např. dýně hvězdicové, dlouhokrké neboli labutěnky, bradavicové, dýně s křidélky, pruhované zelené sweet dumplings, oranžové buclaté dýně Jack be little, dýně s trnovou korunou a špičatými výrůstky a mnohé další...

Semena sázíme v půlce května do středně těžké, na živiny bohaté, hojně kompostované půdy, nebo můžeme i přímo na kompost. Musíme je důsledně zalévat, odstraňovat plevelpřihnojovat a okopávat. Mají rády slunce, ale vyrostou i v polostínu. Podle druhu, musíme ponechat i rozestupy mezi jednotlivými semeny, například jedna rostlinka dýně Hokkaido potřebuje pro život alespoň 2 metry čtvereční. Důležitý je také výběr sousedů, aby se dýně nesprášila třeba s okurkami (doporučuje se pěstovat pouze jeden druh dýně přibližně ve vzdálenosti 200 metrů od ostatních). Jestliže chceme dýně pěstovat každý rok, musíme je pokaždé zasadit jinam, abychom nevyčerpali půdu. Sklízíme je ve chvíli, kdy se na stopce objeví malé suché praskliny – to je ukazatel, že je dýně zralá. Zralost poznáme také podle tvrdosti slupky, která je oproti nezralým plodům navíc matná. Dobře vyzrálé dýně můžeme skladovat v chladném a suchém sklepě, kde vydrží i půl roku, jakmile však dýni nakrojíme, její spotřební lhůta se začne krátit (zabalená ve folii a uložená v lednici vydrží max. 1 týden).

Napsáno dne: 2019-06-28 Zelenina 51
Štítek: Zahrada, Zelenina

Související články

Menu