Pěstování hyacintů
V obchodech se nám již začínají objevovat rychlené cibuloviny. Otázkou je, jak je pěstovat, aby vydržely déle než jeden či dva týdny a krásně pak kvetly i na jaře příštího roku?
Hyacint (Hyacinthus orientalis) je jednou z nejoblíbenějších a nejatraktivnějších okrasných cibulovin. Vyniká velmi krásným květenstvím, které je složené z několika desítek zvonkovitých květů s příjemnou vůní. Nejčastěji se pěstuje na záhonech a je vhodný i k rychlení v nádobách.
Historické okénko: hyacint se v Evropě objevil již v 17. století, kdy byl poprvé dovezen z Asie. Oblíbený je dodnes a to především pro své barevné variace – bílé, smetanové, růžové, žluté, oranžové, včetně červené, fialové a modré.
Na záhonech hyacinty vykvétají většinou během dubna do začátku května. Rychlené rostliny se prodávají již od prosince. V rozmezí teplot 15–20 °C vydrží květenství zhruba tři týdny, při běžných pokojových teplotách 20–25 °C pokvetou asi 1–2 týdny. Po odkvětu rostliny začínají zatahovat – postupně jim sesychají a odumírají nadzemní části a zasychají kořeny, ukončíme tedy zálivku a necháme rostlinu usychat. Dokud hyacinty zcela neseschnou, neodstřiháváme nadzemní části, rostlina si z nich totiž stahuje živiny do cibulky. Tím si vytváří zásobní látky pro kvetení a růst v příští sezoně.
Po odkvětu prochází hyacinty obdobím klidu. Cibulky hyacintů špatně snášejí jak příliš vysoké letní teploty, tak i chladné a deštivé léto. Rostliny pěstované na záhonech začátkem léta vyjmeme ze země a přechováváme do podzimu na suchém místě s teplotami 20–25 °C.
Rychlené hyacinty na zahradu nevysazujeme hned zjara, tedy po odkvětu, ale sázíme je až na podzim (v září, říjnu) na slunné až polostinné stanoviště. Hyacintům vyhovuje výživná, lehčí půda obohacená vyzrálým kompostem. Cibulky vysadíme do hloubky 10–15 cm, pokud je podloží špatně propustné, měla by být pod záhonem ještě asi deseticentimetrová vrstva drenáže. Zeminu udržujeme stále mírně vlhkou. Hyacinty se ujmou asi během jednoho měsíce.
