Stévie pochází z Jižní Ameriky, kde roste ve vlhkých subtropických oblastech. První zmínky o této rostlině nalezneme v Paraguayi. Už původní obyvatelé těchto končin využívali stévii jako přírodní sladidlo. 

Stévie je stálezelená a vytrvalá rostlina, která je s oblibou pěstována zejména pro svůj vysoký obsah sladké složky, která vyhovuje i diabetikům a nemá prakticky žádnou kalorickou hodnotu. Využívá se tedy jako náhradní sladidlo do pokrmů a nápojů.

Kromě toho snižuje krevní tlak, povzbuzuje trávení, pomáhá při léčbě ekzémů a má antibakteriální účinky. Žvýkání jejích listů také snižuje riziko vzniku zubního kazu.

Rostlina není mrazuvzdorná.

Semena v bio kvalitě jsou produktem ekologického zemědělství a jsou vypěstována dle platných norem EU.

Bedrník je vytrvalá bylinka, dorůstající do výšky až 80 cm. Kvete bílými až světle růžovými kvítky.

Listy se využívají pouze v čerstvém stavu jako koření do salátů, polévek, bylinkových másel apod.

Bedrník je také ceněn pro své léčivé účinky. V tomto případě se využívá hlavně kořen, který obsahuje mnoho prospěšných látek. Působí detoxikačně, pomáhá při nachlazení a posiluje imunitu.

Anýz je jednoletá rostlina dorůstající do výšky až 50 cm a tvořící bílé květy a následně aromatické plody. Kvete od června do srpna.

Patří mezi nejstarší koření, které se pěstovalo už ve starověkém Egyptě. Pro svou aromatickou vůni a chuť se používá k dochucování jídel, k výrobě parfémů nebo léčiv.

Anýz se využívá k léčbě nachlazení, uvolnění dutin, tlumí křeče a bolesti hlavy. Má také pozitivní vliv na trávicí systém.

Anýz se sklízí těsně před dozráním plodů. Květenství se seříznou a nechají uschnout.

Lékořice lysá je 1–1,5 m vysoká vytrvalá bylina, která kvete od června do července fialovými květy.

Využívá se k dochucování cukrovinek a likérů a je ceněna také pro své léčivé účinky. Usnadňuje odkašlávání, má pozitivní vliv na trávicí ústrojí, podporuje imunitní systém a pomáhá při kožních problémech.

Semena obsahují toxické látky.

Marulka lékařská, nazývaná také jako mátová saturejka, je okrasná trvalka a zároveň nepostradatelná bylinka ve středozemní kuchyni.

Marulka dorůstá do výšky 30–40 cm a kvete od července do srpna světle modrými květy.

V Itálii se používá jako náhražka máty k ochucení salátů, omáček či masových pokrmů.

V lidovém léčitelství se tato bylinka využívá při trávicích potíží, zmírnění křečí či léčbě žloutenky.

Jedná se o směs semen bylin a koření, jež jsou nejčastěji využívány při přípravě pokrmů.

Bylinky jsou vhodné pro výsev na zahradu i do nádob.

Při pěstování v nádobách na balkóně či za oknem je ideální jižní či východní orientace.

Složení: bazalka pravá (Ocimum basilicum), saturejka (Satureja hortensis), kopr vonný (Anethum graveolens), krvavec menší (Sanguisorba minor), majoránka zahradní (Majorana hortensis).

Zavinutka podvojná je vytrvalá aromatická bylina, původem ze Severní Ameriky. V našich podmínkách se pěstuje spíše jako okrasná rostlina.

Dorůstá do výšky 70–150 cm a kvete od června do září purpurově červenými květy.

Z listů zavinutky, které mají kořennou vůni, je možné připravovat čaj s citronovou vůní. Působí při žaludečních potížích a podporuje chuť k jídlu. Listy se dají rovněž používat čerstvé do salátů. 

Nejlépe se jí daří na plném slunci ve vlhké, ale dobře odvodněné půdě. Samotná rostlina je nenáročná na pěstování. 

Jednotlivé rostliny tvoří mohutné trsy, proto by kolem sebe měly mít prostor kolem 20 cm. 

Monarda se často využívá do suchých květinových vazeb.

Citronová tráva, jinak známá také pod názvy citronela nebo voňatka citronová, je rostlinou původně pocházející z oblasti Cejlonu a jihu Indie.

Rostlina se pěstuje převážně jako pokojová rostlina. Díky své citrónové vůni je používána k dochucování pokrmů, přípravě čajů apod. 

Jedná se o tzv. západoindickou variantu citrónové trávy, která je silnější díky vyššímu množství obsažených silic než-li východoindická varianta Cymbopogon flexuosus.

Vavřín vznešený, známý také jako bobkový list, je rostlina známá již z antického období, v němž byla považována za symbol vznešenosti. Rostlina se vyznačuje malými, krásně vonícími kvítky a plody tmavě fialové až černé barvy.

Listy rostliny se využívají k dochucování pokrmů. Kromě své typické chuti má tato bylinka také léčivé účinky - podporuje trávení, působí sedativně a antisepticky a snižuje hladinu cukru v krvi.

Plody vavřínu (bobule) obsahují látky, které ve větším množství mohou působit toxicky.