Zelené hnojení - prastarý způsob rychlého a přirozeného obohacení půdy o organické živiny
Proč zelené hnojení?
- Zelené hnojení podporuje tvorbu humusu, je ekologické, navíc v podstatě i levné.
- Půdu obohatí o potřebné živiny v přirozené, půdou beze zbytku přijímané formě.
- Pomáhá chránit dočasně odkrytou půdu před erozí, vysoušením sluncem a vymýváním živin deštěm.
- Klíčí a roste rychleji než běžné druhy plevelů, brání tak jejich růstu a nežádoucímu zaplevelení prázdných záhonů.
- Půdu prokoření, zlepší její strukturu a prokypří ji. prospívá půdním mikroorganismům.
- V květu nabídne potravu i čmelákům, včelám a motýlům.
- Opakovaným pěstováním podobných rostlin dochází k půdní únavě, kterou napomáhá odstranit.
Některé rostliny mohou půdu i ozdravovat a působit preventivně proti škůdcům či chorobám.
Rostlin vhodných pro zelené hnojení je poměrně mnoho - každá má trochu jiné vlastnosti, vybíráme tedy i podle toho, co jsme na záhonech pěstovali a čeho chceme dosáhnout. Všestranná je svazenka, která není příbuzná s žádnou kulturní rostlinou běžně pěstovanou na zahradách. Trápí-li nás háďátka v půdě, vysejeme měsíček lékařský. Všude tam, kde nerostly košťáloviny, jsou univerzálním zeleným hnojením řepka a hořčice, lusko-obilné směsi, například hrách, oves a peluška.
Pěstujete-li mnoho košťálovin, potřebujete vyset něco, co není brukvovitou rostlinou (vyhneme se tedy řepce a hořčici) a co obohacuje půdu o hodně dusíku a dobře ji prokypří - nejlépe poslouží vikvovité rostliny – např. jetele, lupina, vikve, bob polní i bob zahradní, hrachor a další, anebo třeba pohanka, svazenka. Zvolit však můžeme i přebytky osiva zeleniny, které jsme během sezony nespotřebovali a kterým již končí garantovaná doba klíčení. Použijeme je ovšem jen tam, kde jsme tuto zeleninu před výsevem hnojení nepěstovali. Spotřebujeme tak starší semínka třeba salátu, mangoldu, špenátu nebo třeba fazolí.
"
