Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 46 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 80 %
bedrník větší (Pimpinela major) – 0,5
čekanka obecná (Cichorium intybus) – 1
čičorka pestrá (Securigera varia) – 1,5
divizna černá (Verbascum nigrum) –0,2
hlaváček letní (Adonis aestivalis) – 1
hlaváček roční (Adonis annua) – 1
hořec křížatý (Gentiana cruciata) – 0,1
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1,5
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 0,5
hvozdík pyšný (Dianthus superbus) – 0,1
chlupáček oranžový (Pilosella aurantiaca) – 0,1
chrastavec rolní (Knautia arvensis) –1,5
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 2
chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 1
jetel luční (Trifolium pratense) – 2,5
kmín kořenný (Carum carvi) – 5
kohoutek věncový (Lychnis coronaria) – 1
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 3,5
kosatec sibiřský (Iris sibirica) – 2
koukol polní (Agrostemma githago) – 5
kozíbrada východní (Tragopogon orientalis) – 0,5
kravinec španělský (Vaccaria hispanica) – 2
len vytrvalý (Linum perenne) – 1
mák polní (Papaver argemone) – 0,5
mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,5
merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) – 0,5
mrkev obecná (Daucus carota) – 2
oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,2
orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 0,5
ostrožka stračka (Consolida regalis) – 0,5
ostrožka východní (Consolida orientalis) – 2
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 2
plamének celolistý (Clematis integrifolia) – 0,5
prvosenka jarní (Primula veris) – 0,5
řeřicha chlumní (Lepidium canpastre) – 0,5
řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) – 2
silenka dvoudomá (Silene dioica) – 4
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 3
silenka nící (Silene nutans) – 3
silenka širolistá bílá (Silene latifolia) – 1
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 4
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,5
starček bludný (Solidago erraticus) – 0,2
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 2
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2
šťovík kyselý (Rumex acetosa) – 1
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – 1
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 0,5
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 3
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) – 6,3
zvonek širokolistý (Campanula latifolia) – 0,2
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,3
Traviny 20 %
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 1
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2,5
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 0,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5
psineček veliký (Agrostis gigantea) – 0,5
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 2
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 1,5
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
