Modrá louka zvonečková - semena Planta Naturalis - směs - 40 g

Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.

Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.

Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.

Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).

Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.

V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.

Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.

Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.

Složení:

Luční květiny 80 %

boubelka velkokvětá (Platycodon grandiflorum) – 1 

čekanka obecná (Cichorium intybus) – 2 

divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) – 0,1 

hadinec obecný (Echium vulgare) – 2 

hlaváč fialový (Scabiosa columbaria) – 0,5 

hvězdnice chlumní (Aster amellus) – 0,5 

chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 6 

chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 5,5 

kakost luční (Geranium pratense) – 2 

kosatec sibiřský (Iris sibirica) – 8 

len rakouský (Linum austriacum) – 3 

len vytrvalý (Linum perenne) – 8 

modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) – 1 

orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 4 

ostrožka stračka (Consolida regalis) – 2 

ostrožka východní (Consolida orientalis) – 2 

pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 4 

rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,6 

rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,5 

rozrazil ožankový (Veronica teucrium) – 0,5 

rozrazil sibiřský (Veronicastrum sibiricum) – 0,5 

šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 6 

šalvěj luční (Salvia pratensis) – 6 

šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 6 

yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – 6 

zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) – 0,3 

zvonek karpatský (Campanula carpatica) – 0,3 

zvonek klubkatý (Campanula glomerata) – 0,4 

zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,5 

zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) – 0,5 

zvonek širokolistý (Camapanula latifolia) – 0,3

Traviny 20 %

kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 3 

kostřava sivá (Festuca pallens) – 3 

kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) – 1 

kostřava waliská (Festuca valesiaca) – 2 

lipnice smáčknutá (Poa compressa) – 1 

ovsíř luční (Helictochloa pratensis) – 0,5 

pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) – 3 

poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 3,5 

psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1 

pýr prostřední (Elymus hispidus) – 2

Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.