Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 75 %
černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) – 0,3
česnek šerý horský (Allium senescens sp.montanum) – 0,5
čičorka pestrá (Securigera varia) – 3
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) – 0,5
divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) – 0,05
divizna černá (Verbascum nigrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) – 0,7
hadinec obecný (Echium vulgare) – 1
hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) – 0,3
hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris) – 0,1
hvozdíček lomikamenovitý (Petrorhagia saxifraga) – 0,2
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 2
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1
hvozdík pozdní (Dianthus serotinus) – 0,3
chlupáček chocholičnatý (Pilosella cymosa) – 0,05
chrpa latnatá (Centaurea stoebe) – 2
jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) – 0,5
jetel prostřední (Trifolium medium) – 2
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 2
jitrocel prostřední (Plantago media) – 0,2
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 4
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 1,5
krvavec menší (Sanquisorba minor) – 7
lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) – 0,1
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 1
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 1,5
mrkev obecná (Daucus carota) – 1,5
oman srstnatý (Inula hirta) – 0,1
pamětník rolní (Acinos arvensis) – 0,2
pelyněk ladní (Arthemisia campestris) – 0,1
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 1,5
prasetník lysý (Hypochaeris glabra) – 0,1
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) – 3,5
pupava obecná (Carlina vulgaris) – 0,1
rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,3
rýt žlutý (Reseda lutea) – 0,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 1
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 6
sesel sivý (Seseli osseum) – 1
silenka nící (Silene nutans) – 3
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 4
smldník alsaský (Peucedanum alsaticum) – 0,3
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 1
suchokvět roční (Xeranthemum annuum) – 1
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – 2
šalvěj luční (Salvia pratensis) – 2
šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – 5
šedivka šedá (Berteroa incana) – 1,5
škarda vláskovitá (Crepis capillaris) – 0,1
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 2,5
tařice horská (Aurinia montanum) – 0,2
trávnička obecná (Armeria elongata) – 0,2
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 1,8
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) – 0,3
Traviny 25%
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 1,5
kostřava červená (Festuca rubra) – 4
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 2
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 5
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 2
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 0,5
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,5
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata) – 1
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 1
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 3
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,5
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
