Louku vyséváme na jaře nebo na podzim. Zakládáme ji do připravené půdy, stejně jako travní osivo. Osivo rovnoměrně rozházíme a lehce uhrabeme. Vhodné je povrch utužit válením.
Nedoporučuje se do louky přimíchávat běžné travní osivo, neboť by obsažené traviny zcela určitě luční květiny potlačily.
Semena jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Počáteční růst rostlin je pomalý a kvetou většinou až druhým rokem od výsevu.
Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky).
Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečení a odstranění posečené hmoty uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečením se tedy podporuje druhová pestrost lučních květů.
V 1. roce je potřeba louku častěji sekat, přibližně 4–6 cm nad zemí. K sečení lze použít sekačku, kosu či srp.
Od druhého roku sečeme 1x–3x ročně, ideálně v době, kdy louka začíná odkvétat.
Doporučený výsev pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2.
Složení:
Luční květiny 80 %
bukvice lékařská (Betonica officinalis) – 3,5
česnek hranatý (Alium angulosum) – 1
čičorka pestrá (Securigera varia) – 2,5
devaterník velkokvětý (Helianthermum grandiflorum) – 1
divizna černá (Verbascum igrum) – 0,1
dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,3
hrachor luční (Lathyrus pratensis) – 1,5
hvězdice chlumní (Aster amellus) – 0,1
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 0,7
chrastavec rolní (Knautia arvensis) – 3,5
chrpa luční (Centaurea jacea) – 3
jeřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum) – 0,2
jetel horský (Trifolium montanum) – 1,5
jetel luční (Trifolium pratense) – 1,5
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – 1,5
kmín kořenný (Carum carvi) – 3,9
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) – 0,3
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – 8
kozí brada východní (Tragopogon orientalis) – 0,5
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) – 1
kručinka barvířská (Genista tinctoria) – 0,5
krvavec toten (Sanquisorba officinalis) – 2
lnice květel (Linaria vulgaris) – 0,3
lomikámen zrnatý (Saxifraga ranulata) – 0,05
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 0,8
mrkev obecná (Daucus carota) – 2
oman vrbolistý (Inula salicina) – 0,05
pilát lékařský (Anchusa officinalis) – 2
prvosenka jarní (Primula veris) – 0,1
routa vonná (Ruta graveolens) – 1
rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) – 0,05
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima) – 0,15
řebříček bertrám (Achillea ptarmica) – 0,5
řebříček obecný (Achillea millefolium) – 0,8
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) – 7
silenka nadmutá (Silene vulgaris) – 3
silenka nící (Silene nutans) – 2
sléz velkokvětý (Malva alcea) – 3
smolnička obecná (Viscaria vulgaris) – 0,7
svízel syřišťový (Galium verum) – 2
šalvěj přeslenití (Salvia verticilata) – 3
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) – 1,5
šťovík kyselý (Rumec acetosa) – 0,2
třapatka bledá (Rudbeckia palida) – 3
třapatka nachová (Rudbeckia purpurea) – 3
tužebník obecný (Filipendula vulgaris) – 1
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) – 2
vičenec ligrus (Onobryschis viciifolia) – 8
vikev ptačí (Vicia cracca) – 1
yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – 1
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica) – 1,5
Traviny 20%
kostřava červená (Festuca rubra) – 5
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 2
lipnice luční (Poa pratensis) – 3,5
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) – 2
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 0,8
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 0,5
sveřep vzpřímený (Bromus erectus) – 2
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) – 0,2
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) – 1,5
třeslice prostřední (Briza media) – 0,5
válečka prápořitá (Brachypodium pinatum) – 2
Složení komponentů se může lišit a některé druhy mohou být nahrazeny jinými podobnými.
