Aromatické koření 

Podkategorie

• 

  Agastache

  Agastache (Agastache sp.) se řadí do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Patří tedy do rodiny zahradních hluchavek, šalvěje, rozmarýny, levandule, ale i méně známé sápy či z Ameriky pocházející zavinutky.

• 

  Bazalka

  Bazalka dokáže i všednímu a jednoduchému jídlu dodat nádech italské či středomořské kuchyně. Používá se zejména při přípravě polévek, omáček a těstovin a nezanedbatelné jsou také její léčivé účinky. Zmírňuje stres, potlačuje pocity úzkosti a nespavost, pomáhá zlepšovat metabolismus. Poslouží i jako účinný odpuzovač much. Stačí, když květináč, ve kterém je zasetá, umístíte v létě na okenní parapet.

  Vysít můžete semena různých druhů bazalek. Nejznámější je bazalka pravá, která obsahuje množství minerálů a vitamínů. Exotická thajská bazalka používaná v asijské kuchyni překvapí jemně štiplavou chutí, zatímco citronová vůně bazalky Lime napovídá, že tento druh skvěle podtrhne chuť ryb a mořských plodů.

• 

  Dobromysl Oregano

  Dobromysl obecná známá jako koření oregano pocházející ze Středozemí roste na našich loukách. V zahradě se pěstuje od nepaměti jako zázračně léčivé koření.

• 

  Fenykl

  Fenykl obecný (latinsky foeniculum vulgare) léčí tlumí křeče v trávicím ústrojí, tlumí nadýmání, tlumí kašel, zvyšuje tvorbu mateřského mléka. Fenykl je dvou letka, někdy i trvalka.

• 

  Kardamovník

  Kardamovník obecný zkráceně označovaný jako kardamom, je statná bylina z čeledi zázvorovitých. Jako koření se využívají oddenky a plody. Bylina vyrůstá z mohutného oddenku. Dorůstá výšky 2 - 4 m, výjimečně až 5 m.

• 

  Kerblík

  Kerblík vám bude vhodným společníkem při dietách. Podporuje trávení, umí si poradit s detoxikací játer, žlučníku a ledvin, zlepšuje krevní oběh a pomáhá při vysokém tlaku a onemocnění kloubů. Má protizánětlivé účinky a doporučuje se při bronchitidě. Roztlučená rostlinka se používá jako teplý obklad při léčení různých zranění.

• 

  Kmín

  Kmín roste volně po celé Evropě a najdeme jej i v Africe a Asii. Je jedním z nejpoužívanějších koření v Česku a dochucují se s ním brambory i maso, též se využívá se při pečení.

  Existují různé druhy kmínu, z nichž každý má jiné účinky. Kmín kořenný má příznivý vliv na činnost metabolismu a trávení, snižuje stres, podporuje paměť a napomáhá zdravému spánku. Kmín římský je semenem šabreje kmínovitého. Protože má hořkou chuť a charakteristickou výraznou vůni, nelze jej použít jako náhradu kmínu kořenného. Je skvělým antioxidantem a pomáhá předcházet cukrovce či kardiovaskulárním chorobám. Černucha setá, lidově nazývána černý kmín, má antibakteriální účinky.

  Olej, který se z ní vyrábí, podporuje obranyschopnost organismu, podporuje zažívání a reguluje hladinu cholesterolu v krvi. Kmín je dvouletá rostlina, což znamená, úrodu sklidíte až druhý rok po zasetí semen. Protože vyžaduje pravidelnou starostlivost, je tato rostlina vhodná spíše pro zkušenější pěstitele bylin.  

• 

  Kopr

  Kopr vonný (latinsky anethum graveolens) léčí nadýmání, poruchy trávení, zvyšuje tvorbu mateřského mléka, snižuje tlak. Je to jednoletá, až 1 metr vysoká, lysá rostlina.

• 

  Koriandr

  Koriandr byl znám už ve starověkém světě, byl součástí kořeněných vín a léčivých přípravků, taktéž byl jednou z ingrediencí nápojů lásky. Toto koření je součástí oblíbeného kari koření a používá se hlavně v asijské, jihoamerické a mexické kuchyni.

• 

  Libeček

  Libeček byl kdysi oblíbeným a často používaným kořením. Během času se přestal používat, ale v poslední době se znovu dostává do povědomí.

  Jeho výjimečná chuť a aroma se využívá na dochucování jídel – za tímto účelem se zpracovávají všechny části rostliny.

  Listy ozvláštní chuť polévky, omáčky i salátu. Plody lze přidat do pečiva. Kořen slouží na výrobu polévkového koření a kandované lodyhy se stanou neotřelou ozdobou vašich dezertů.  Rostlina není náročná na pěstování, ale protože může dorůst až do výšky dvou metrů, je nutné zajistit jí dostatečný prostor. 

• 

  Majoránka

  Jedním z nejznámějších koření je bezpochyby majoránka. Někdy je vnímána pouze jako ochucovadlo typické pro českou kuchyni nebo rostlina s nezaměnitelnou vůní. Kromě toho však vyniká zejména díky nesčetným léčivým účinkům. Zabraňuje nadýmání, pomáhá zmírnit bolesti hlavy i příznaky nachlazení a má antivirové a protizánětlivé účinky. Obsahuje také množství antioxidantů a vitamínů, takže je správnou volbou pro každého, kdo dbá na zdravou a vyváženou stravu.

  Semena majoránky se obvykle vysévají v průběhu března. Majoránku divokou lze pěstovat v květináči. Pokud ji umístíte do truhlíků na okenní parapet, poslouží i jako voňavá dekorace. Majoránku zahradní je nutné vysázet nejdřív do skleníku, ale po oteplení je možné přesadit ji ven do zahrady. 

• 

  Ostatní aromatické koření

  Pro milovníky vaření, kteří při přípravě jídla rádi experimentují a neváhají své pokrmy dochutit různým kořením, je vlastní bylinková zahrada velkou výhodou. Kromě oblíbených a známých bylin a koření by v ní neměla chybět ani marulka lékařská, která je nepostradatelná zejména pro jídla, která lze zařadit do středozemní kuchyně.
  
  V Itálii slouží jako náhrada za mátu a přidává se do salátů, omáček a pokrmů z masa. Své uplatnění tato rostlina našla i v lidovém léčitelství. Používá se při trávicích potížích a pomáhá zmírnit křeče. Marulka dorůstá do výšky 30 až 40 cm a kvete něžnými, světle modrými květy. Patří mezi mimořádně medonosné rostliny a je mrazuvzdorná, takže odolá teplotám až do -28 °C. Nejvíc jí vyhovují slunečná místa, ale nic nezkazíte ani v případě, že ji vysadíte do polostínu. 

• 

  Pelyněk

  Pelyněk je rostlina patřící do čeledě hvězdicovitých. Svým vzhledem nezaujme – právě naopak: tuhle nenápadnou bylinku lze poměrně snadno přehlédnout. Její léčivé účinky jsou ale více než působivé. Používá se k tlumení křečí, při potížích s trávením, zvracení, nechutenství či na posílení organismu při chřipce nebo nachlazení.

  Pelyněk je letnička nenáročná na pěstování, a tak se o něj zvládnou správně postarat i začínající pěstitelé bylinek.

  V naší nabídce najdete hned několik druhů. Pelyněk Černobýl slouží k dochucení salátů, pomazánek a polévek. Pelyněk kozalec, zvaný i estragon, jehož listy obsahují velké množství aromatických látek, dodá výjimečnou chuť zejména kavkazským a francouzským pokrmům. Je méně hořký jako pravý pelyněk a chuťově připomíná anýz. Pelyněk pravý, známý i jako absint, roste jako polokeř. Protože jeho mladé listy obsahují látky, které účinně napomáhají trávení tuků, přidávají se k masu i do tučných pokrmů.

• 

  Petržel

  Jednou z mála rostlin, které se dají konzumovat celé, od kořene po nať, je petržel. Oblíbenou přísadou do pokrmů je zejména nať, která se používá jako zelené koření. V naší nabídce najdete vícero druhů petrželí, z nichž každá je něčím výjimečná.
  
  

  Petržel italská obrovská má tmavé zelené listy, které mají silnější a intenzivnější aroma než ostatní odrůdy. Petržel Astra naťová zaujme svým dekorativním vzhledem, za který vděčí především svým lehce zkadeřeným listům. Obsahuje vitamin C, železo a hořčík a má močopudné účinky. Petržel Mooskrause je oblíbenou přísadou do salátů a vyhledávanou ozdobou studených pokrmů. Petržel Fest naťová neztrácí své aroma ani při vyšších teplotách, a tak se dokonale hodí na vaření. Tato odrůda je žádaná nejen proto, že ji lze vysévat celoročně, ale také pro svou mimořádnou výnosnost.

• 

  Routa

  Routa vonná (latinsky ruta graveolens). Léčí cévní potíže, žlučníkové poruchy, zažívací problémy, snižuje tlak. Routa je stále zelený polokeř vysoký až půl metru. Celá rostlina je silně aromatická. Lodyhu má větvenou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, lichozpeřené. Jasně žluté 4- nebo 5četné květy tvoří vrcholíky. Plodem je tobolka se srpovitě zahnutými semeny. Rostlina kvete od června do srpna.

• 

  Rozmarýn

  Rozmarýn je původem ze Středozemí. Mimo jiné symbol lásky a manželství. Dezinfikuje trávicí trakt, podporuje trávení a omezuje nadýmání. Působí proti stresu, zklidňuje nervy a na příjemný spánek. Zlepšuje krevní oběh, koncentraci a odstraňuje pocit chladu v končetinách, tonizuje cévy a celkově posiluje.

• 

  Saturejka

  Saturejka je koření výrazné až ostré chuti, ale i léčivá bylina. V kuchyni ji využíváme jako doplňkové koření, je například součástí provensálského koření. Najdeme ji v balkánské kuchyni, ochucujeme s ní masa, uzeniny a přidáváme při přípravě luštěnin a košťálovin, neboť zmírňuje nadýmání. Jako léčivka nám pomůže s trávicími problémy, snižuje vysoký krevní tlak a má dezinfekční i hojivé účinky. Snadno se pěstuje a samovolně se rozmnožuje.

• 

  Slanobýl

  Slanobýl patří mezi méně známé bylinky. Pochází z Japonska a vyniká především svou slanou chutí.

  Značné oblibě se těší zejména v Itálii, kde si místní obyvatelé pochutnávají na jeho vařených listech ochucených extra panenským olivovým olejem. Kromě toho, že se při konzumaci této bylinky můžete inspirovat Italy, ji lze využít také při přípravě jiných zdravých pokrmů.

  Slanobýl dorůstá do výšky 30 cm a můžete jej vysadit přímo do záhonu v období od května do srpna. Jedná se o mimořádně odolnou rostlinu, a tak snese i nepříznivé podmínky. Jediné, co potřebuje, je vysoký obsah soli v půdě a dostatek slunečního záření. Bylinka by se neměla přihnojovat.

  Pokud jde o léčivé účinky, slanobýl dokáže regulovat metabolismus cholesterolu a tuků. Pomůže vám i v případě, že máte nemocná játra či ledviny.

• 

  Šalvěj

  Šalvěj lékařská pochází z jižní Evropy a u nás se pěstuje v zahradách. Je třicet až sedmdesát centimetrů vysoká, fialové květy jsou uspořádány v lichopřesleny. Proti sobě stojící listy mají stříbřitý povlak a šíří trochu hořkou, kořenitou vůni. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrývám ji na zimu chvojím, protože je choulostivá na mráz.

• 

  Tymián

  Tymián je bylinka, která se těší značné oblibě po celé Evropě. Má charakteristickou intenzivní vůni a chuť, která dokonale vynikne nejen v omáčkách, paštikách či bylinkových máslech, ale i v masitých jídlech.

  Tymián je rostlina s bohatou historií. První zmínka o něm se objevila v 3. tisíciletí před naším letopočtem. Od té doby ho využívali jak starověcí Řekové a Římané, kteří věřili v jeho posilující účinky, tak i Egypťané, pro něž byl důležitou součástí balzamovací receptury.

  Tato trvalka dorůstá až do výšky 40 cm. Lze ji pěstovat na zahrádce nebo v květináči v bytě či na balkoně. Vyžaduje však dostatek tepla a slunečního světla a také písčitou a propustnou půdu s vysokým obsahem vápníku.

  I když jde o vytrvalou a odolnou bylinku, je potřebné ji na zimu přemístit do dostatečně světlé místnosti s teplotou v rozmezí od 12 do 16 °C.

• 

  Yzop

  Pokud chcete začít s pěstováním bylinek, ale nemáte dostatek zkušeností, vysaďte nejdřív nenáročné trvalky. Mezi ně patří i yzop kvetoucí drobnými modrými květy, který dorůstá do výšky až 1 m. Zajímavostí je, že všechny jeho květy jsou obrácené stejným směrem.

  Jediné, co tahle rostlina vyžaduje, je slunečné místo. Předtím, než ji ve vaší zahradě umístíte, však vezměte do úvahy, že má negativní vliv na okolité rostliny a zároveň dokonale odpuzuje slimáky a bělásky.

  Z rostliny lze připravit čaj, který pomáhá při zánětech dýchacích cest a tlumení kašle. Kromě toho odstraňuje noční pocení, zlepšuje chuť k jídlu a vyniká posilujícími účinky na celý organismus. V kombinaci se šalvějí tvoří vhodnou složku do kloktadel na zánět hrdla. Nať yzopu slouží jako koření, které se skvěle hodí na dochucování polévek a omáček.