Exotické ovoce nemusíte kupovat jen v obchodech, lze pěstovat i doma

Cizokrajné plody můžete mít z vlastní úrody. Pusťte se sami do pěstování exotických druhů rostlin i doma. Některé druhy ovoce z exotických končin dokonce snášejí dobře i naše zimy, zkusit můžete pěstovat třeba hrušky nashi nebo paw – paw jinak také muďoul.

Nashi - asijská hrušeň (Pyrus pyrifolia)
Hrušeň nashi se již dávno stala součástí ovocného sortimentu obchodů. I v našich podmínkách je odolná vůči mrazům dosahujícím až -25 °C. Původem je z východní Asie, kde je ovocnáři také hojně šlechtěna. Jasně žluté plody jsou pevné, kulovité, velmi šťavnaté. Chuť připomíná jemně kořenitou hrušku s ananasovým aroma. Koruna stromu je protáhlá, vysoká přibližně jako střední jabloň, asi 5 až 10 metrů. Listy mají pilovitý okraj a jsou podlouhle vejčité. Nashi kvete od dubna a podobně jako ostatní hrušně, tvoří i ona, chocholíky bílých květů. Je samosprašná, opyluje ji hmyz. Nejkvalitnější je ovoce z roubovaných stromů. Vysazujeme je do půdy propustné, humózní, dobře živné, zvlášť náročné ale nejsou.

Paw-paw - muďoul - indiánský banán (Asimina sp.) 
Naše klimatické podmínky snáší dobře, nevadí mu mrazy do -28 °C, a jelikož poměrně pozdě raší, nezničí ho ani jarní mrazíky. Kvete fialovými květy, opylovány jsou mouchami a větrem, listy jsou dlouze eliptické. Muďoul je cizosprašný, pěstujeme proto vždy několik rostlin. Muďoul kvete dva až tři týdny. Plody jsou voskově zelené, podlouhlé, dozrávají na podzim (změknou a silně začnou vonět). Semena jsou nejedlá. Plody mají za zralosti krátkou trvanlivost. Dužninu vyjídáme lžičkou, chuť je podobná banánu a mangu, výrazně se liší podle kultivaru. Má více bílkovin než většina ostatních druhů ovoce. Vysazujeme je na slunná stanoviště, s výživnou, hlubokou a propustnou půdou.

Papája obecná (Carica papaya)
Vzhledově tato tropická rostlina připomíná palmu, a ačkoliv vypadá jako strom, má podobně jako banánovník dřevnatějící lodyhu, je tedy bylinou. Pěstuje se zejména v tropech po celém světě. Papája je vytrvalá bylina, která plodí několik let po sobě. V zemích původu dorůstá až desetimetrové výšky, strukturu stonku vytvářejí jizvy po opadaných listech (ty jsou dlouze řapíkaté, velké, dlanitodílné, shora lesklé). Plody jsou dužnaté bobule, uvnitř nichž je spousta černých semen. Dužnina je žluté až sytě oranžové barvy, obsahuje spoustu vitamínů (A, B a C) a minerálů (draslík, vápník, železo či fosfor), stejně jako enzym papain, který podporuje trávení. U nás ji můžeme pěstovat jako přenosnou rostlinu. Potřebuje jasné rozptýlené teplo, vysokou vzdušnou vlhkost a pravidelnou zálivku. V zimě, kdy je krátký den, zálivku omezíme, při přelití rostlina shodí listy. V létě s vodou naopak nešetříme. V zimě teplota nesmí klesnout pod 15 °C. Chceme-li, aby plodila, musíme ji pěstovat ve skleníku, kde lze docílit podmínek podobných tropům, tedy vysoké teploty a vzdušné vlhkosti. Někteří pěstitelé však sklízejí plody i v bytech, jsou ale menší. Zeminu vyžaduje humózní, výživnou, pro tropické rostliny.