Mšice kam se podíváš

Jsou na rybízu, na třešni, bylinkách, paprikách, kopretinách, růžích, prostě všude. Nechcete-li používat chemii, zkuste to s doma vyrobenými postřiky a ekologickou likvidací.

Mšice je druh polokřídlých hmyzích škůdců na našich rostlinách. Nejčastěji se setkáváme s rody: mšice maková, mšice zelná, mšice broskvoňová, mšice jabloňová, mšice maliníková, vojtěšková, krušinová, řešetláková, tavolníková a dalšími. Jedním z prvních příznaků napadení rostlin mšicemi jsou zkrabacené nebo stočené listy (na jejich spodní straně jich většinou nalezneme celé kolonie). Mšice způsobují zpomalení růstu rostlin (pokrývá je tlustá vrstva lepivé medovice, takže se v blízkosti nachází zajisté i mravenci). Rostliny mohou také poškodit sáním šťáv a přenosem virů.

Růže proti mšicím spolehlivě ochráníme vysazením levandule, některé rostliny vysetím aksamitníků (afrikánů), ale v letošním roce ani jedna z rostlin nezabírá.

Chemie až na posledním místě!
Chcete-li se chovat ekologicky, k likvidaci mšic si můžete vyrobit různé domácí postřiky:
Jako odpad při sklizni rebarbory zbude množství listů – právě z nich připravíme účinný postřik na mšice. Asi 1 kg reveně nahrubo nasekáme a svaříme v 5 litrech vody, po vychladnutí stříkáme tento neředěný přípravek na listy rostlin i půdu kolem nich. Tento prostředek kromě mšic působí i proti housenkám a larvám různých škůdců.

Na loukách najdeme rostlinu řeřišnici luční, jíž se lidově říká také slepička. Natrháme si kytičku, kterou trochu posekáme a necháme vylouhovat v pěti litrech vody na slunci celý den a noc. Nezředěným nálevem ráno pak štětcem potíráme shluky mšic krvavých, vyskytujících se převážně na jabloních.

Nalézt kopřivu ve svém okolí určitě nebude problém. Výluh, který si z nich vyrobíme, mšice zaručeně zlikviduje. Přibližně půl kilogramu kopřiv necháme v pěti litrech vody stát celý den, posléze vzniklý výluh zředíme v poměru 1:5 (tedy 25 litry vody). Připravíme si dostatečné množství podle rozsahu napadení a velikosti zahrady. Zředěný výluh přecedíme do postřikovače a aplikujeme. Tento výluh působí i proti jiným škůdcům než jen mšicím, např. proti molicím. Kopřivy nemusí být nutně čerstvé, lze použít i sušené, účinek bude stejný. Kopřivový výluh však nesnášejí luskoviny, jako fazole a hrách, ale ani cibule! Těm se musíme při aplikaci vyhnout.

Rozpuštěním mýdla ve vodě získáme mýdlový roztok, kterým pak postřikujeme napadené rostliny, mýdlo znemožní mšicím dýchat a ty následně hynou.

Využijte přirozených nepřátel

Dravé mšicomorky a parazitické vosičky, zlatoočka, či některé druhy dravých slunéček. Vynikajícím lovcem je slunéčko sedmitečné, dokáže jich zlikvidovat až 150 denně, ale i škvoři. Umístíte-li do korun stromů dnem vzhůru obrácené kořenáče s dřevitou vlnou nebo slámou, budou se v nich škvoři zdržovat přes den, po západu slunce pak napadají kolony mšic, kterými se živí.