Kompostování, cesta k výrobě vlastního hnojiva
Máte-li zahradu, vyprodukovali jste nyní zajisté obrovské množství rostlinného odpadu. Další rostlinné zbytky denně vyprodukujeme v kuchyni. Jde také o odpad, který si zaslouží být kompostován, a je velká škoda házet jej rovnou do popelnice. Kompostování je přírodní proces, na jehož konci získáme produkt, jehož další použití má smysl.
Kompostováním přeměňujeme biologický odpad na kompost, což je v podstatě nejúrodnější část půdy bohaté na živiny, který využijeme dále při hnojení. Základním pravidlem je dodržet co nejpestřejší skladbu materiálu, optimální vlhkost a dostatek vzduchu. Vše se musí dobře promíchat - „hnědé se zeleným“, tj. uhlíkaté s dusíkatým, a to by mělo být ve vyváženém poměru. Čím je materiál starší, tmavší a dřevnatější, tím je v něm více uhlíku. Naopak čerstvější a zelenější obsahuje více dusíku (samotnou trávu nezkompostujeme, docházelo by k hnití a zápachu, proto ji smícháme s jiným materiálem, například s nasekanými větvemi, hoblinami či dřevní štěpkou). Poměr uhlíku a dusíku by měl být v surovinách, které přijdou do kompostu, 30 : 1. Čerstvý kompost při správné péči získáme za 2 až 6 měsíců, vyzrálý za 6 až 12 měsíců. Kompost přidáváme k rostlinám jak na jaře, tak na podzim.
Kromě zahradního odpadu patří do kompostu veškeré rostlinné zbytky z kuchyně - ovoce, zelenina, vajíčkové skořápky, čajové pytlíky, kartonové obaly od vajíček.
Suroviny vhodné :
- tráva, listí, sláma, kusy větví
- kosti, odřezky masa, tuky
- zbytky ovoce, zeleniny
- káva, čaj
- vajíčkové skořápky
- třísky, piliny, hobliny, kůra
- novinový papír, lepenka
Suroviny nevhodné :
- chemicky ošetřené zbytky jídla
- rostliny napadené chorobami
- slupky z tropického ovoce, pecky
- mléčné výrobky
- plasty, kovy, sklo, kameny
Pokud jde o samotný kompostér, na trhu je široký výběr - od plastových, dřevěných až po hliníkové. Kompostovat můžete dokonce i v bytě nebo na terase či balkónu – v tzv. domácím vermikompostéru. Vyrobit si můžete i vlastní.
