Vyrobte si vlastní hnojivo, zbavíte se spousty zahradního i kuchyňského odpadu
Ideálním hnojivem, které mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami je kompost. Nebude vás nic stát, až na trochu práce a ještě se zbavíte množství zahradního i kuchyňského odpadu. Co potřebujete? Hlavně trpělivost, kompost musí dostatečně uzrát, teprve pak zvýší úrodnost a kvalitu půdy.
Slovo kompost pochází z latinského kompositum, tedy složení, skladba – na složení opravdu záleží nejvíce. Kompostovat lze téměř každou organickou látku, důležitý je však celkový poměr uhlíku k dusíku. Je-li v kompostu příliš uhlíku (tzn. mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny), pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění, naopak při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek.
Na co nesmíte zapomenout dodržovat?
⦁ Do kompostu přidáváme zeminu. Menší příměs zeminy, asi do 10 %, urychlí pochody přeměny. Pozor, větší množství by rozkladné procesy zpomalilo.
⦁ V kompostu je potřeba udržet optimální vlhkost, abychom vytvořili nejvhodnější podmínky pro zrání.
⦁ Kompost chráníme před sluncem. Je-li materiál v kompostu příliš suchý, mikroorganismy upadají do klidového stavu a přeměna se zastavuje (suchý kompost můžeme zvlhčit vodou, nebo např. bylinným zákvasem - jíchou). Pokud je naopak příliš mokrý, je v něm málo vzduchu a místo aerobních pochodů převáží anaerobní hniloba (hrozí-li přemáčení, zamezíme přístupu vody zakrytím).
⦁ Do kompostu přidáváme a mísíme různé druhy materiálu.
⦁ Materiál drtíme, nadrobno rozsekaný se přemění na kompost rychleji.
⦁ Nevyzrálý kompost přehazujeme.
⦁ Přeměnu látek můžeme urychlit bakteriálním startérem (k zakoupení v obchodech, stejně ale poslouží například zákvas z kopřiv, kostivalu, žabince nebo třeba drůbežího trusu).
Co lze do kompostu přidat?
⦁ Posečená tráva (nemáme-li jiný materiál na promíchání, necháme ji předem zavadnout).
⦁ Větvičky a klestí - slouží jako spodní vrstva při zakládání, umožní přístup vzduchu (musíme je ovšem podrtit nebo alespoň nastříhat na kousky menší než 5 cm).
⦁ Listí ponecháme nejprve zfermentovat odděleně na hromadě (různé druhy se rozkládají různě dlouho), potom k němu přimícháme zeminu a starý kompost.
⦁ Drny je nejlepší kompostovat odděleně, vrstvíme je kořeny nahoru, poté smícháme s ostatním kompostem.
⦁ Kávová sedlina, jako pochoutku ji vyhledávají zejména žížaly.
⦁ Kůra, papír a lepenka (nepotištěný, předem roztrháme a navlhčíme).
⦁ Plevel přidáváme jen před kvetením (likvidace semen v kompostu není nikdy stoprocentní).
⦁ Dřevěný popel nepřidáváme ve větším množství než 3-5 kg na m2. Popel z hnědého a černého uhlí raději nepřidáváme, obsahuje množství těžkých kovů.
