Lupina byla chloubou zahrad už za našich babiček

Lupina mnoholistá je atraktivní, téměř metr vysoká vzpřímená rostlina s až půlmetrovými květy. Za dob našich babiček však zdaleka nedosahovala tolika barevných odstínů jako dnes. Barva květů může být v odstínech žluté, bílé, růžové, oranžové, červené až modré a fialové, jsou i dvoubarevné kultivary. A co víc – nepotřebují skoro žádnou péči!

Vlčí bob (Lupinus polyphyllus) se vyskytuje v několika stovkách druhů, patří do čeledi vikvovitých (Viciaceae). Můžeme ho najít ve volné přírodě, na loukách a okrajích lesů roste planě, s květy většinou modrými, ale je považován za invazivní druh. Mohutné duté olistěné lodyhy lupin jsou zakončeny vzpřímenými hustými hrozny květů. Kvetou od poloviny června po celé léto.

Pozor - celá rostlina je jedovatá, v jejích semenech, ale i v dalších částech rostliny, se nachází látky ze skupiny alkaloidů, konkrétně lupinidin (tyto látky významně poškozují jaterní tkáň, nervový systém, srdce a ledviny).

Lupinám vyhovuje slunné stanoviště, nesvědčí jim však suchá půda, pěstujeme je nejlépe v živné propustné hluboké půdě s nižším obsahem vápna. Semena vyséváme od února do června. Vysazujeme je na vzdálenost 70–80 cm. Z časných výsevů lupiny vykvétají již na konci léta, častěji však až druhým rokem v červnu. Žádnou zvláštní péči nepotřebují. V době většího sucha je zavlažujeme, hnojíme však nanejvýš v případě, že je půda velmi chudá. Mladé rostliny chráníme před slimáky.