Jaká semena se dají vysévat ještě teď? Poslední výsevy konce září a října

Polovina září je zlom. Zahrádkáři, kteří ještě před měsícem seli o závod, teď většinou balí – a přitom právě teď má smysl otevřít krabici se semínky ještě jednou. Část druhů stihne úrodu do zimy, další přezimují a sklízíte je o měsíc dřív než z jarního výsevu, a některým semenům zima dokonce pomáhá vzejít. Sepsali jsme, co se dá vysévat ještě teď, co počká do října a co už nechte na jaro.

Pokud hledáte přehled celého měsíce, najdete ho v článku Co vysévat v září. Tady se soustředíme na to, co ještě jde od druhé poloviny září dál – tedy na poslední výsevy roku.

CO STIHNETE SKLIDIT JEŠTĚ LETOS

Do prvních silnějších mrazů zbývá zhruba šest až osm týdnů. To stačí druhům, které se sklízejí jako mladé listy, a všemu, co roste rychle.

Řeřicha je nejrychlejší semínko, jaké v nabídce najdete. Venku vzejde za tři dny a za dva až tři týdny je na talíři. Sejte ji hustě do řádků a sklízejte nůžkami – a když přijde mráz, přesuňte ji na parapet.

Rukola dává první listy za tři týdny a chladné noci jí prospívají: roste pomaleji, ale listy jsou jemnější a méně palčivé než v létě. Poslední výsev na venkovní záhon stihnete do konce září.

Ředkvička potřebuje čtyři až šest týdnů. Výsev do konce září ještě vyjde, pokud řádky přikryjete netkanou textilií – ta přidá pár stupňů a hlavně ochrání před prvním mrazíkem.

Asijská zelenina – pak choi, mizuna nebo asijská hořčice – je na podzim ve svém živlu. Nesejte ji na hlávky, ale na mladé listy, které sklízíte průběžně. Ve fóliovníku vydrží do prosince.

Špenát vysetý do konce září vytvoří do zimy menší růžici. Na plnou sklizeň už je pozdě, na trhání mladých listů ne.

CO PŘEZIMUJE A DÁ ÚRODU O MĚSÍC DŘÍV

Druhá skupina se letos nesklízí vůbec. Rostliny do zimy jen vzejdou, přečkají ji jako malé semenáčky a na jaře mají několikatýdenní náskok před vším, co teprve vysejete.

Polníček je král podzimních výsevů. Do začátku října ho sejte na zimní sklizeň – je to jediná zelenina, kterou trháte čerstvou ze záhonu i pod sněhem. Výsev v první polovině října přezimuje jako malá rostlina a sklidíte ho v březnu.

Přezimující salát je málo známá, ale spolehlivá věc. Odrůdy jako Humil se vysévají koncem září a začátkem října, přezimují jako drobné rostlinky a hlávky dají v dubnu, tedy dřív, než jarní výsev vůbec vzejde. Najdete je mezi saláty.

Jarní cibulka na svazky se vysévá do konce září. Vzejde, zakoření a v dubnu ji sklízíte v době, kdy na záhonech jinak není nic zeleného.

Naťová petržel klíčí notoricky pomalu – tři až čtyři týdny. Podzimní výsev jí dává čas, který na jaře nemá: semena v půdě nabobtnají, přes zimu odpočívají a s prvním teplem vzejdou jako první.

KVĚTINY, KTERÉ SE VYSÉVAJÍ NA PODZIM

Řada letniček to v přírodě dělá sama – vysemení se v létě, vzejdou na podzim a přezimují. Když jim to napodobíte, kvetou o tři až čtyři týdny dřív a rostliny jsou silnější než z jarního výsevu.

Otužilé letničky pro podzimní výsev přímo na stanoviště: stračka, chrpa, mák, černucha, měsíček nebo hledík. Sejte je od poloviny září do poloviny října, řídce a mělce, na místo, kde mají příští rok kvést.

Víceleté květinové louky se na podzim zakládají dokonce lépe než na jaře. Trvalky ve směsi často potřebují k vyklíčení projít chladem, a podzimní výsev jim ho dodá přirozeně. Sejte od září do listopadu, jakmile máte plochu připravenou.

SEMENA, KTERÝM ZIMA POMÁHÁ

Semena mnoha trvalek i většiny jehličnanů a listnáčů mají vestavěnou pojistku: nevzejdou, dokud neprojdou několika týdny chladu a vlhka. Říká se tomu stratifikace a na jaře ji musíte napodobovat v lednici.

Na podzim to za vás udělá zima. Vysejte semena do truhlíků nebo květináčů s propustným substrátem, přikryjte pletivem proti ptákům a myším a nechte je venku na stinném místě. Na jaře vzcházejí sama – obvykle lépe a rovnoměrněji než po umělé stratifikaci.

Tenhle způsob je ideální pro prvosenky, oměje, konikleci, hořce, ale i pro jedle, borovice nebo javory. U každého druhu si ověřte na obalu, jestli chlad opravdu potřebuje – teplomilným semenům by naopak uškodil.

DOMA NA PARAPETU: KLÍČKY A MIKROZELENINA

Až přijdou mrazy, pěstování se přesune dovnitř – a tady žádný termín neplatí. Klíčky jsou hotové za tři až pět dní, mikrozelenina za deset až čtrnáct. Stačí miska, voda a světlý parapet.

Na podzim a v zimě tak máte čerstvou zeleninu s nejvyšším obsahem vitaminů z celého roku – a za zlomek ceny, kterou byste dali za baby leaf salát v obchodě.

TRÁVNÍK A ZELENÉ HNOJENÍ: POSLEDNÍ TERMÍNY

Na dosev trávníku máte čas zhruba do poloviny října. Tráva musí před zimou vytvořit alespoň tři listy, a to při teplotách kolem deseti stupňů trvá čtyři týdny. Pozdější výsev nezmrzne, ale vzejde až na jaře – a mezitím ho část sezobou ptáci.

Zelené hnojení na volné záhony sejte co nejdřív. Hořčice bílá a svazenka potřebují do mrazů alespoň čtyři týdny růstu, aby měly co zapravit; po polovině října už má smysl jen ozimé žito nebo vikev, které přezimují a zapravíte je na jaře.

KALENDÁŘ POSLEDNÍCH VÝSEVŮ

Do konce září: rukola, ředkvička pod textilii, špenát na listy, jarní cibulka, naťová petržel, hořčice a svazenka jako zelené hnojení.

Do poloviny října: polníček, přezimující salát, asijská zelenina do fóliovníku, otužilé letničky, dosev trávníku.

Do konce října a dál: víceleté květinové louky, trvalky a dřeviny do truhlíků na stratifikaci, ozimé žito, řeřicha a mikrozelenina na parapetu.

Aktuální nabídku k výsevu máme setříděnou po měsících: Co vysévat v září a Co vysévat v říjnu.

CO UŽ NECHTE NA JARO

Mrkev, řepa, celer a další kořenová zelenina potřebují dlouhou sezonu a teď už jen prokoření a vymrznou. Hlávkové saláty (kromě přezimujících odrůd), hrách a fazole se do zimy nestihnou a semena v mokré studené půdě uhnijí. Teplomilné bylinky jako bazalka nebo majoránka patří až na jarní parapet.

A jedna výjimka z pravidla „semena": ozimý česnek, ozimá sazečka a podzimní cibuloviny se sázejí právě teď – od poloviny září do konce října.

JAK POZDNÍM VÝSEVŮM POMOCT

Sejte mělce a hustěji než na jaře. Půda je vlhká, takže semínku stačí tenká vrstva, a slabší světlo část rostlin oslabí – hustší výsev to vyrovná.

Přikryjte řádky netkanou textilií. Přidá dva až tři stupně, zadrží vlhkost a urychlí vzcházení o několik dní. Na noc s předpovědí mrazu přidejte druhou vrstvu.

Nehnojte dusíkem. Rostliny, které mají přezimovat, musí zůstat malé a tvrdé. Přehnojený semenáček naroste, zvodnatí a první mráz ho zlomí.

Označte si řádky. Podzimní výsevy vzcházejí pomalu a na jaře na ně snadno zapomenete – nebo je omylem zaryjete při přípravě záhonu.

Hlídejte slimáky. Podzimní vlhko je jejich sezona a čerstvě vzešlý polníček nebo salát zvládnou spást za jedinou noc.