Zelené hnojení - přirozené obohacení půdy o organické živiny
Proč zelené hnojení? Zelené hnojení je ekologická metoda obohacování půdy, která podporuje zdraví a plodnost půdy. Využívá rychle rostoucích rostlin, které brání růstu plevelů a podporují biodiverzitu.
Zelené hnojení představuje ekologickou a efektivní metodu obohacování půdy, která podporuje tvorbu humusu a je finančně dostupná. Díky tomu, že půdu obohacuje o živiny v přirozeně přijímané formě, pomáhá udržovat její kvalitu a zdraví. Tato metoda také chrání půdu před erozí, vysoušením a vymýváním živin, což je zásadní pro zachování její plodnosti. Rychlý růst rostlin používaných pro zelené hnojení navíc efektivně brání růstu plevelů a podporuje biodiverzitu, poskytujíc hmyzu, jako jsou čmeláci, včely a motýli, důležitou potravu. Zlepšení struktury půdy a podpora mikroorganismů v ní jsou dalšími klíčovými výhodami, které zelené hnojení přináší. Dlouhodobě také pomáhá předcházet půdní únavě, která může nastat opakovaným pěstováním stejných druhů rostlin. Navíc některé rostliny mohou půdu i ozdravovat a působit preventivně proti škůdcům či chorobám.
Rostlin vhodných pro zelené hnojení je poměrně mnoho - každá má trochu jiné vlastnosti, vybíráme tedy i podle toho, co jsme na záhonech pěstovali a čeho chceme dosáhnout. Všestranná je svazenka, která není příbuzná s žádnou kulturní rostlinou běžně pěstovanou na zahradách. Trápí-li nás háďátka v půdě, vysejeme měsíček lékařský. Všude tam, kde nerostly košťáloviny, jsou univerzálním zeleným hnojením řepka a hořčice, lusko-obilné směsi, například hrách, oves a peluška.
Pěstujete-li mnoho košťálovin, potřebujete vyset něco, co není brukvovitou rostlinou (vyhneme se tedy řepce a hořčici) a co obohacuje půdu o hodně dusíku a dobře ji prokypří - nejlépe poslouží vikvovité rostliny – např. jetele, lupina, vikve, bob polní i bob zahradní, hrachor a další, anebo třeba pohanka a svazenka. Zvolit však můžeme i přebytky osiva zeleniny, které jsme během sezony nespotřebovali a kterým již končí garantovaná doba klíčení. Použijeme je ovšem jen tam, kde jsme tuto zeleninu před výsevem hnojení nepěstovali. Spotřebujeme tak starší semínka třeba salátu, mangoldu, špenátu nebo třeba fazolí.
