Symbolem Vánoc nemusí být jen vánoční hvězda
S cesmínou (Ilex) jste se již určitě u nás také setkali. Je to keř nebo strom, rostoucí ve volné přírodě mnoha kontinentů, s typicky zelenobílými nebo zelenými zoubkovanými listy a červenými bobulkami. V našich končinách se přirozeně nevyskytuje, rostou zde jen její vyšlechtěné druhy. V České republice se nejčastěji pěstuje cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) nebo vzácněji cesmína přeslenitá (Ilex verticillata), která je charakteristická velkým množstvím plodů.
Cesmínám se daří na polostinných a stinných místech, vyžadují místo chráněné před zimním sluncem a kyselou, humózní půdu. Aby rostlina kvetla a měla plody, musíme vždy vysadit samčí i samičí rostlinu.
Pozor - plody cesmíny jsou jedovaté, proto je jak na zahradě, tak ve vánočních dekoracích musíme střežit před dětmi a zvířaty. Jako symbol Vánoc je hojně využívána v Americe a v Anglii.
Pro svoji zdobnost využívali cesmínu již staří Římané jako dekoraci při velkolepých slavnostech – Saturnáliích. Podle legendy rituálně natrhaná cesmína za zimního slunovratu potmě ve volné přírodě působila jako ochrana proti zlým duchům, nemocem, škodlivým kouzlům a jedům.
Podle jiné legendy má symbolizovat Kristovu trnovou korunu a její červené plody kapky Kristovy krve.
V současnosti je cesmína symbolem štěstí, zdraví a radosti, je součástí adventních a vánočních věnců a girland, větvička cesmíny, zavěšená na okně, má ochraňovat domov od působení zlých sil, proto zůstává zavěšená po celý rok.
Čemeřice (Helleborus) se na našich zahradách také často objevuje, znáte ji jako trvalku, kvetoucí v zimě a v předjaří. Původem pochází z Evropy. Vyhovují jí vlhčí, pohostinná stanoviště, obvykle rozkvétá v období Vánoc a kvete až do jara. U nás se pěstují druhy čemeřice černá (Helleborus niger) a čemeřice nachová (Helleborus purpurascens) a čemeřice zelená (Helleborus viridis).
Rostliny jsou jedovaté, obsahují glykosidy, v minulých dobách byly užívány v lidovém léčitelství při srdečních nemocech, k léčbě vyrážek a také k tlumení duševních poruch. Při výzdobě interiéru ji umístěte mimo dosah dětí a domácích zvířat. Oblíbená je zejména v Anglii, Francii a Německu. V Německu je nazývána „Weinachtsrose, ve Francii „Rose de Noël“ a v Anglii „Christmas Rose“.
Čemeřice je spojována s legendou, podle níž pastýřka, která putovala do Betléma k jesličkám s narozeným Ježíškem, neměla pro děťátko žádný dárek, u cesty tedy hledala květinu a uviděla, jak na květy čemeřice dopadají paprsky hvězdy.
Stálezelenou plazivou rostlinou je břečťan (Hedera), rostoucí v Evropě, středo-jižní Asii, v severní Americe a v severozápadní Africe. Je nenáročný na podmínky, daří se mu na vlhkých i sušších místech, svými šlahouny obepíná kmeny stromů, zdí a dalších vyvýšených míst. Patří k Vánocům hlavně v anglicky mluvících zemích, kde je užíván do dekorativních vazeb a věnců spolu s dalšími rostlinami, ale také jsou uvity věnce jen z břečťanu, které bývají zavěšeny především na dveřích a zdech kolem schodiště. Břečťan údajně ochraňuje před zlými silami a zavěšen na přístupových cestách do domu brání vniknutí zlých duchů, symbolizuje také věrnost a vytrvalost, zřejmě pro svou schopnost růstu i ve špatných podmínkách a obtížnou odstranitelnost.
Na Novém Zélandě vládne Vánocům železnec ztepilý (Metrosideros excelsa), velmi neobvyklý vánoční stromeček. V maorském nářečí se nazývá pohutukawa, bývá nazýván také „Christmas tree“. Je to endemický strom, který je stálezelený a může dorůst až dvacetimetrové výšky. Ve vánočním čase rozkvétá velkými, karmínově červenými květy.
