Sklízíte plody své práce a některé záhony již zejí prázdnotou?

Rajčata, papriky, okurky, cukety a lilky stále průběžně dozrávají, na uvolněné záhony po raných druzích však můžeme zasít další úrodu. Zeleninu pak budeme sklízet ještě po celý podzim či časně zjara.

Mezi nejvděčnější rychle rostoucí kořenovou zeleninu patří bezesporu ředkvičky, sklizeň nabídnou už měsíc po vysetí. V srpnu již můžete přejít zpět k raným odrůdám, které dobře rostou jak na jaře, tak i na podzim, ale vzhledem k teplému počasí je jistější zůstat u odrůd určených pro letní či celoroční pěstování.

Ideální čas je také pro výsev sladkého, zeleninového fenyklu (vysetý do poloviny srpna budeme sklízet koncem září a v říjnu). Zkracující se dny brání vybíhání rostlin do květu a podporují tvorbu listové bulvy. Neprospívají mu vysoké teploty, vhodnější je proto výsev do polostínu a nutností je pravidelná zálivka. Rostlinky jednotíme na spon 20-30 cm x 40-50 cm, rostlina je poměrně rozložitá. Okopávání fenyklu nesvědčí, před výsevem důkladně vypletou a nakypřenou půdu v průběhu pěstování raději mulčujeme. Bulvy fenyklu budou lahodnější, pokud je v době, kdy jsou velké jako slepičí vejce opatrně přihrneme zeminou (bělení podpoří jejich křehkost). Čas sklizně nastává, když dosáhnou velikosti kolem 10 cm.

Rychle klíčí a roste také kopr. Sázíme ho do propustné půdy a pravidelně zaléváme.  Slunce podpoří bujný růst a výrazné aroma. Již pár týdnů po výsevu můžeme seřezávat mladé lístky. Chceme-li sklízet květy nebo semena, necháme rostliny vyrůst - některé kultivary však můžou být přes metr vysoké a potřebují závětrné místo, nebo oporu.  Při sklizni semen řežeme celé okolíky, když dozrávají a necháme zavěšené hlavou dolů dosušit (semena sama vypadají do papírového sáčku, který zavěsíme pod rostliny nebo na podložku umístěnou pod ně).

Pokladem v kuchyni jsou čerstvé, mladé lístky špenátu. Vysejeme-li jej nyní, v říjnu již sklidíme mladé listy. Mladý špenát můžeme lehce podusit, zapékat, ale použít i za syrova do salátů. Vhodná je kyprá půda, hnojíme dobře vyzrálým kompostem. Při vzcházení důkladně zaléváme.

Černý kořen je původem sice ze Španělska, ale daří se mu i na našich zahradách. Má jemnou, nasládlou chuť, syrový je výtečný do salátů, uvařený připomíná chřest. Pro vysoký obsahu inulinu prospívá diabetikům, je prospěšný při dně a revmatických chorobách, uplatní se při redukční dietě. Vyséváme ho do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm, do hloubky 3-4 cm do kypré, propustné půdy. Rostlinám vyhovuje spíše polostín než přímé slunce. V prvním roce rostlina vytváří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen, druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Kořen se vyplatí sbírat až v této době, i když ochutnat ho můžete již na podzim.